Počátek tvrze není jasný. Údajný nález mincí uherského krále Ondřeje II., který by svědčil o jejím vzniku před polovinou 13. století, by mohl být verifikován pouze archeologickým průzkumem. Obec Senorady se připomíná poprvé roku 1349, kdy její díl držel Vrchoslav z Petrovic. V roce 1351 se po Senoradech píše Smil, který zřejmě seděl právě na tamní tvrzi. Roku 1358 převedl Jindřich z Vartenberka a Drnholce svůj díl na tvrzi Ješkovi z Pirkštejna. V roce 1398 figuruje tvrz ve sporu Jana Ptáčka z Pirkštejna s Jindřichem starším z Lipé. Nakonec Jan Ptáček prodal roku 1415 tvrz Hanušovi z Lipé a ten ji připojil k Templštejnu. Tím ztratila senoradská tvrz opodstatnění své existence a zanikla.

Dvojdílný areál byl obklopen 4 - 9 m širokým příkopem, na severovýchodě dvojnásobným. Okraje příkopu kopíroval val. Objekty tvrze byly nejspíše dřevěné a ležely na dvou pahorcích o ploše zhruba 15×16 m a 14×28 m, oddělených 23 m širokou depresí - pozůstatkem mohutného příkopu.

Další informace o tvrzi z jiných zdrojů:

Krásně modelované pozůstatky dvoudílného hrádku zvaného Šance na pahorku ve smyčce potoka na východní straně vsi.
Existence sídla se promítla do jména vsi, která se dříve nazývala Senohrady. Poprvé se vzpomínají roku 1349, kdy jejich díl držel Vrchoslav z Petrovic. Ale na hrádku mohl sídlit Smil, jenž se roku 1351 po Senoradech. psal. Další díl držel Jindřich z Vartenberka a Drnholce a roku 1358 ho zapsal Ješkovi z Pirkštejna.
Přímo se jako tvrz připomíná roku 1398 ve sporu Jan Ptáčka z Pirkštejna s Jindřichem starším z Lipé. Nakonec Jan Ptáček roku 1415 ves a tvrz prodal Hanušovi z Lipé k Templštejnu. Je to poslední zmínka o sídle, které ztratilo smysl a zaniklo. Představa, že hrádek vznikl před polovinou 13. století, vychází z údajného nálezu mincí uherského krále Ondřeje II. (1205-35). Avšak k jejímu prověření bude potřebný archeologický výzkum.
Přes ostrožnou polohu oba díly sídla důsledně obíhá příkop a val.
Ale právě kvůli této poloze je příkop široký jen 4-9 m. Tvarování valové obruby měkce sleduje oba pahorky, a proto se mezi nimi zužuje. Na severovýchodní straně byl ještě šijový příkop (šířky cca 9 m), jenž je však narušen zřízením polní cesty. Přední pahorek má horní plošinu téměř kruhovou, s průměrem 15-16 m, druhý, oválný, s osami 28 a 14 m je od něho vzdálen 23 m. Povrch obou nenese stopy po zástavbě, ani na něj nevystupuje žádné zdivo. Mazanice v prohlubních po amatérských výkopech svědčí spíš o dřevěném provedení.

Lit.: Prokop 1904, 7; Dvorský 1908, 304; Červinka 1942, 62; Nekuda - Ungel 1981,266-267.

Hrádek zv. "Šance" leží na severozápadním okraji obce na ostrožně nad Ketkovickým potokem. Směrem k potoku se ostrožna prudce svažuje.
Z východní strany je přístup snazší. Hrádek se skládá ze dvou částí, z nichž část západní je vyšší a větší. Západní část má oválný půdorys o rozměrech 28 a 14 m. U severozápadního okraje se nachází větší oválná jáma. Severovýchodně za 22 m širokým příkopem leží druhá, značně nižší a menší část hrádku téměř kruhového půdorysu o průměru asi 16 m.
Obě části hrádku jsou obklopeny příkopem širokým 4-8 m. Na vnější straně příkopu leží nízký val. Na východní straně, kde byl k hrádku nejsnadnější přístup, jsou stopy ještě jednoho příkopu širokého 8 m. Zbytky kamenného zdiva nejsou nikde patrny. Ve stěnách několika novodobých jam je možno pozorovat mazanici. Asi roku 1947 zde byla údajně nalezena uherská mince Ondřeje II. (1205-1235), ale již roku 1942 se zmiňuje I. L.
Cervinka o nálezu denáru Ondřeje I. Hrádek byl sídlem drobných feudálů, kteří se psali ve 14. století podle Senorad. Opevněné sídlo existovalo i poté, co ves přešla do rukou velkých feudálú, protože se to uvádi roku 1393 a 1415. S přihlédnutím k nálezu denáru Ondtřeje II. je možno datovat existenci tvrze do 13. až počátku 15. století.

Prameny: ZDB I, str. 214, Č. 9; str. 291, Č. 40.

Lit.: A. Prokop, 1904, 7. 1. L. Cervinka, 1942. 62. Nálezy mincí II, 1956, 99.