Obec Senorady

Moravská vlajka

Letos je tomu již 10 let, co města, obce a úřady na Moravě vyvěšují ve významných svátcích moravské vlajky. V tomto roce byla překročena hranice 1500 obcí (z celkových 1900 obcí na Moravě), které vyvěsily vlajku ve svátek moravských patronů sv. Cyrila a Metoděje (5.července). K této iniciativě je připojena také obec Senorady.

Příchod patronů Moravy sv. Cyrila a Metoděje k nám na Moravu byla událost obrovského kulturního a duchovního významu nejen pro naši zem, ale pro značnou část Evropy. Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj (označováni někdy jako Soluňští bratři, Apoštolové Slovanů či Slovanští věrozvěstové) byli bratři ze Soluně, kteří v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané hlaholice. V roce 1981 je Jan Pavel II. prohlásil spolupatrony Evropy. Jsou také hlavními patrony Moravy.

Kromě svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje bývá na některých místech moravská vlajka vyvěšována i v další dny spjaté s moravskou historií. Dne 28. března si připomínáme výročí narození světoznámého moravského učence Jana Ámose Komenského, 15. září význačného moravského politika a diplomata, ochránce moravských zemských práv a svobod, Karla staršího ze Žerotína. Zvolení moravského markraběte Jošta Lucemburského, zvaného též Moravský, římským králem připadá na první říjen, 28. října si připomínáme si nejen vznik Československé republiky, ale také svatořečení velkomoravského panovníka Rostislava.

V roce 1848 poslanci Moravského zemského sněmu schválili 5. článek nové moravské ústavy, ve kterém se definuje zemský znak a zemské barvy: „Země moravská podrží dosavadní svůj erb zemský, totiž orlici vpravo hledící, v poli modrém a červenozlatě kostkovanou. Zemské barvy jsou zlatá a červená.“ Od stanovených zemských barev byla následně odvozena moravská vlajka, kterou tvoří dva vodorovné pruhy. Horní pruh je žlutý, spodní je červený. Po roce 1989 začali moravští patrioti tradiční žlutočervené moravské vlajky opatřovat zemským znakem – šachovanou orlicí v modrém poli, a to z důvodu odlišení od jiných podobných vlajek. Tato varianta si pro svoji srozumitelnost i estetickou úroveň získala velmi rychle oblibu po celé Moravě a stala se základní a všeobecně uznávanou současnou podobou moravské vlajky.

Kategorie Úvod

Obrázky 3

Žlutočervenou vlajku schválil Moravský zemský sněm v roce 1848.

Žlutočervenou vlajku schválil Moravský zemský sněm v roce 1848.

Původní modrá vlajka pochází od Přemysla Otakara II. ze 13. století.

Původní modrá vlajka pochází od Přemysla Otakara II. ze 13. století.

Takto vypadá mapa Moravy s vyznačením měst a obcí, které vyvěšují moravskou vlajku.

Takto vypadá mapa Moravy s vyznačením měst a obcí, které vyvěšují moravskou vlajku.

Soubory 2

Odkazy 1

O článku 4

  • Vyvěšeno dne:
  • Sňato dne:
  • Vložil: Ing. Mgr. Miroslav Patočka
  • Poslední změna: 2019-07-13 00:32:18