Sonohradští robotovali panství Mor.Krumlovskému. Pololánící jezdili 1 a 1/2 dne v témdni s koni a od Jana Křtitele do Václava pracovali 1 den pěší (sekali okopávali ap.). Čtvrtláníci měli 1 a 1/2 dne po celý rok v témdni "pěší robotu". Domkaři měli 13 dní v roce "pěší", mimo to robotovali 8 dní, protože měli dovoleno choditi na suché dříví do panských lesů. Sedláci dávali každý rok vrchnosti Krumlovské 1 slepici nebo pár kuřat a 25 vajec. Desátek úrody polní odváděli vrchnosti Oslavanské, poněvadž fara Mohelská patřila klášteru Oslavanskému. Ale staří občané si o tom vykládali, že mohelský farář, jemuž desátky dříve patřívaly, dal prý je vazného ("vázaného") abatyši kláštera Oslavanského. Po zrušení kláštera Oslavanský pán musil prý dáti faráři mohelskému 7 sedmáků než „vytýkal“ desátek v Senohradech. Bez písemného poukázání farářova nesměl desátku vybírati. Mohelský farář dostával ročně od sedláků senohradských "ourok" 4 vejce a "na hody" koláč. Učitel mohelský měl ročně od každého sedláka v Senohradech 1 snop žita. Když pak robota přestala, každý pololáník odváděl po 20 let (začalo se r. 1859) za robotu knížeti krumlovskému 250 zl., každý 1/4 láník 75 zl. a každý domkař 5 zl. Za desátek odvedli oslavanské vrchnosti 1/2 lánici 225 zl., 1/4 lánici polovici. Baráčnici, protože desátku nedávali, polí nemajice, výkupného neplatili.

Zdroj: Vlastivěda Moravská, II., Místopis, Náměšťský okres, Brno, Musejní spolek v Brně, 1908, 303-307.