Mocné hradisko nade vsí dosvědčuje, že Senohrady byly samostatným střediskem většího statku. Hrad zdejší bezpochyby dřevěný v šeré dávnosti ztroskotán neb spálen byl, pak byly Senohrady v držení různých rodů, až konečně r. 1353 přivtěleny byly ku hradu Templštejnu a stejné osudy sdílely s jinými osadami tomuto hradu náležícími.

Ze starších zpráv o Senohradech vyjímáme:

R. 1347 pan Vrchoslav z Petrovic prodal ves Petrovice (u Krumlova) Matěji z Náchoda za 400 kop a přenesl věno své choti Bolky 130 kop na Senohrady, což r. 1351 v knihách vtěleno bylo na 8 1/2 lánu. Týž pan Vrchoslav postoupil r. 1350 jakési pani Markétě v Senohradech menší dvůr místo věna 55 kop a slíbil, kdyby se na dvoře nedostávalo, věno jinde poukázati. V těch letech vyskytuje se na listinách Smil ze Senohrad, jehož žena se jmenovala Anka a syn Hartman. Drželi statky v Klíčovicích (zaniklé osadě u Jevišovic) a v Únanově.
Jiné zboží Senohradské měl Jindřich z VaIrtenberka neb z Goldenberka, který r. 1354 svého bratra Beneše vzal za spolumajitele statků: Drnholce, Nového Sídla, Přerob, Gutenfeldu, Hroznatic, Nové Vsi, Purkmanic a Senohrad, 2 leta potom spojil se na jmenované zboží Beneš (z Kolberka = Goldeberka) s Jindřichem z Drnholce, jenž své manželce na Novém Sídle a v Senohradech 660 kop věna pojistil.
Avšak již r. 1358 Jinřich z Drbholce prodal Ješkovi řečenému Ptáčkovi z Pirkštejna jeho matce Jutce a sestře Elišce ves "Senohrad". Ješek z Pirkštejna ihned vyznal, že pokud bude v držení Senohrad, klášteru oslavanskému nebude překážeti v jeho desátkách. (Klášter Oslavanský desátek v Senohradech obdržel bezpochyby zároveň s patronátem farním v Mohelně r. 1234., r. 1418 odloučen byl desátek ten od fary v Mohelně a přidělen klášteru). R. 1398 markrabí Jošt přivolil, aby Jindřich a jeho synové se spolčili se sirotkem Ptáčka z Pirkštejna na zboží v Senohradech.
R. 1412 stala se smlouva mezi urozeným Hanušem z Lipého odj. z Templštejna (hrad Templštejn patřil Hyncovi z Lipého od r. 1379) a Janem Ptáčkem z Pirkštejna ve při o hrad Rataje (na Sázavě v Čechách) týkající se též Senohrad:
"Také má řečený Ptáček za škody a náklady, ježto pan Hanuš, bráně páně Ptáčkova zboží, vzal, ves svou Senohrady dáti s tím se vším, což k té vsi přísluší, sstoupiti, mocna učiniti, v dsky vložiti, zprávu listem učiniti podle obyčeje a práva země Moravské. A ten plat, jakož na Senohradech, ježto jej mniši nebo kněží zapsán mají, totižto 8 kop platu a páně Ptáčků list ti mniši neb kněží na to mají, tak vypovídáme, aby Hanuš ten velký list do veliké noci, jakož nyní přijíti má, panu Ptáčkovi vyvadil bez jeho škody a těm jistým kněžím svou jistotu ujistil, aby jim ten plat před se šel."
Pan Ptáček úmluvy nedržel, teprve po 3 letech prodal ves Senohrady s tvrzí, dvorem, mlýny a vším příslušenstvím Hanušovi z Lipého jinak z Temlplštejna.
Se zbožím Templštejským připadly Senohrady ve stol XVI. ke statku Krumlovskému. R. 1568 vložil p. Pertolt z Lipého manželce své Zuzaně Černohorské z Boskovic věnně právo na město Ivančice, na předměsti téhož města, na dvůr a ves Hrubšice, na dvůr a ves Biskupice (Biskoupky) a na ves
Čučice, na ves Sudice, na ves Senohrady a na ves Kytkovice. R. 1591 užíval zdejšího dvora Ctibor Zárubský Kepina z Hofeřic, regent a najevšší správce maršálství Krumlovského.

Zdroj: Vlastivěda Moravská, II., Místopis, Náměšťský okres, Brno, Musejní spolek v Brně, 1908, 303-307.