Obec Senorady spadá dle etnografického členění do oblasti Podhorácko (oblast mezi městy Jemnice, Velké Meziříčí a Moravský Krumlov). Některé zdroje obec zahrnují také do oblasti Horácké Dolsko (Moravskokrumlovsko a severní Znojemsko). Obec Senorady patřila do moravskokrumlovského okresu, ačkoliv dle církevního členění byla součástí farnosti Mohelno, což byl okres náměšťský. Obec se tedy nachází na okraji různých etnografických oblastí a kulturně byla ovlivňována ještě oblastí Brněnsko a hornickou podoblastí Rosicko-Oslavansko.

Kroje na západní Moravě (Horácku, Podhorácku) nebo na Brněnsku řadíme ke krojům tzv. západního typu. Z módy vyšších vrstev si vybíraly určité součástky a materiály a přetvářely je ke své potřebě. Příkladem mohou být krátké kožené kalhoty u mužů, v ženské módě například různé druhy kabátků. Pro oblasti Horácka i Podhorácka je typické, že se přesně neví, jak původní horácký či podhorácký kroj vypadal. V oblastech se dochovalo minimum původních krojů a výšivek, u kterých mnohdy není jasné, zda se nejedná o vzory odvozené z jiných částí Moravy. K rekonstrukci vzorů slouží například ojedinělé, vzácně dochované historické fotografie. Za národní kroj byl považován zhruba před stoletím převážně kroj kyjovský. Ten je také vidět na nejstarších fotografiích ze senoradských hodů.

Výskyt kyjovského kroje v naší oblasti lze vysvětlit touhou obyvatel ukázat se v bohatém a honosném oděvu, aby ukázali, že i oni cítí potřebu být spojeni s národem. Kroj horácký a podhorácký nebyl tak okázalý jako kyjovský. Kyjovský kroj byl navíc po Národopisné výstavě (15.května 1895) chápán jako národní a symbolický pro vznikající nový stát.

O tom, kdy přesně v obci došlo k užívání krojů slováckých místo horáckých (podhoráckých), nevíme. Písemné zmínky ani fotografické památky pomáhající objasnit tuto situaci, nejsou dostupné. Můžeme vycházet z toho, že po Národopisné výstavě, kdy byli lidé plni euforie, dojmů a národní hrdosti, se běžně stával kyjovský kroj součástí slavností nejen na Kyjovsku. K zániku původního kroje (k němuž došlo dříve než roku 1900) jistě přispělo i to, že lidové kroje (především ve městech) časem podléhaly městské módě.

Současné senoradské kroje, které můžeme vidět na místních koštech vína nebo na svatováclavských hodech (od roku 2019), pravděpodobně odpovídají původním krojům před rokem 1900. Tyto kroje nesou některé známé znaky horáckých a podhoráckých oděvů (například typické sukně se dvěma ozdobnými pruhy ve spodní části). Podobné kroje též používají taneční soubory z Moravských Budějovic nebo některé další horácké a podhorácké obce.