Osada Řevušín (Rěvušín, Řevošín, Revušín) se kdysi nacházela někde v místech mezi obcí Senorady a obcí Nová Ves. Podle některých zpráv obec zanikla po vypálení divokými Kumány začátkem 14. století. Myslelo se, že tento krutý nájezd byl pro ves osudný. Pamětní kniha obce Nové Vsi však uvádí pověst, která datuje zánik osady o téměř sto let později - do doby panování krále Václav IV. V této době povstaly spory mezi markrabaty Prokopem a Joštem, které vyústily v otevřené války. Během těchto válek byl jednoho dne zpečetěn i osud vsi Řevušín:

Jednou za tmavé noci ubíral se od Oslavan zástup ozbrojeného lidu. Cestou dorazil až na místo, kde začíná nyní pastvisko všeobecně Výhon nazývané. V tom místě oddělil se od ozbrojeného lidu jeden z rytířů na koni, zajel do zmoly, zapadl do bahna ve víru a tam i s koněm zahynul. (Vír nazývá zdejší lid místo, kde mocný proud vody ze země vyvěrá. V označeném místě se dosud rozbředlé hluboké bahnisko nachází a vyvěrá z něho silný proud vody). Ostatní ozbrojenci postupovali až dostihli obce Řevošína. V obci byl klid, obyvatelé všichni spali, netušili neštěstí, které na ně přikvačilo. Ozbrojenci obstoupili ves, zapálili ji a všechno obyvatelstvo pobili. Zachránil prý se jediný člověk, který ležel na zemi s hlavou za kotačkou schovanou. (Kotačkou nazývají lidé bodlák máčku.)“ Trsů kotačky je dodnes v blízkém okolí velké množství.

Nyní se o Řevušínu mluví jako o Pusté Vsi. V těchto místech se dosud nalézá množství střepů, vyorané kamenné prahy, křesací kaménky, vypálená mazanice z ohniště a jiné.

Klášter oslavanský, majitel zpustošené vsi z důvodů, aby měl obec blíže svého sídla a aby mohl lépe prováděti dozor, založil ves jinou blíže Oslavan, kterou osadil novým lidem a nazval tuto obec Novou Vsí asi roku 1410.

Tak vznikla obec Nová Ves, které připadly i pozemky zaniklého Řevošína s vinicemi, které prý se rozkládaly na svahu, který se nyní jmenuje Zadní Pustá Ves. Staří lidé tvrdili, že oni ještě pamatují, že tam na kraji lesa rostlo několik hlav vinné révy s pařezovitým kořenem.