|
Zpět..
František Lemberk
..průvod dobrovolných hasičů se zastaví před hasičskou zbrojnicí, dechová hudba, která průvod doprovází utichne a dva členové sboru položí květiny k pamětní desce, ustoupí do strany a v pozoru vyslechnou státní hymnu, pak se zařadí do průvodu a pochodují zpět..
Vždy o senoradské pouti probíhá průvod dobrovolných hasičů a kladení věnců k pomníku obětem 1.sv. války a k pamětní desce Františka Lemberka.
František Lemberk byl řídícím učitelem obecní školy v Senoradech a sloužil také jako velitel hasičů. Narodil se 12.12.1894 v Tuří, okr. Jičín a zemřel 16.6.1942 v Brně v Kounicových kolejích. Stal se obětí druhého stanného práva. Po jeho popravě v Kounicových kolejích následovalo zpopelnění v Krematoriu města Brna 17. června 1942. František Lemberk se v období protektorátu zapojil do protifašistického odboje.
O jeho činnosti se můžeme například dočíst v knize "Morava v boji proti fašismu":
..za prvního stanného práva v roce 1941 došlo k zatčení Dalibora Šindelky, syna vedoucího místní Obrany národa, který před zatčením uprchl. Gestapo potřebovalo Šindelku staršího zatknout a proto nasadilo do Ivančic konfidenta Miloše Krejčího, krycím jménem Cihlář, vedeného gestapem pod značkou B 43. Konfident Krejčí se dostal do Ivančic prostřednictvím Jana Haraše, u kterého si dal šít šaty. Byla to však jen záminka, jak se nenápadně vetřít do ilegální sítě ivančických organizací, se kterými jej Haraš seznámil. Krejčí se totiž vydával za člena Obrany národa, který má podle směrnic navázat spojení s ivančickými. Ve svém počínání byl neúnavný a vytrvale do Ivančic dojížděl a postupně poznával hlavně mladé lidi. Podařilo se mu vloudit do společnosti členů skupiny Hynka Růžičky. Imponoval jim znalostmi odbojového hnutí na Brněnsku. Nikdo netušil, že jeho informace pocházejí z dílny gestapa. Naposledy přišel s verzí, že Dalibor Šindelka, podle zaručené zprávy z Kounicových kolejí, mnoho na gestapu mluví a že bude třeba jej zlikvidovat. K tomu ovšem je prý třeba souhlasu otce, tvrdil Krejčí. Na tak vážný argument naletěl i Hynek Růžička, který jediný věděl, kde se Šindelka skrývá. Těsně po útěku žil tento u řídícího učitele Lemberka v Senoradech. Tam mu také Růžička poslal po kurýrovi Klementu Adamovi falešnou legitimaci, peníze a zimní ošacení. Zpět nesl vzkaz, že se má Růžička dostavit v určitý den a hodinu na nádraží v Rapoticích ke schůzce. Později odjel Šindelka do Říčan u Prahy, kde se skrýval u ivančického rodáka Antonína Špatného. Tuto skutečnost znal pouze Hynek Růžička. Argumentace Krejčího o Daliboru Šindelkovi zviklala ostražitost Růžičky, který chtěl zabránit zatčení dalších osob. Proto při schůzce v Nové hospodě prozradil Krejčímu Šindelkův pobyt, aby me umožnil setkání. Krejčí se po získání této zprávy choval velmi podezřele a z dalšího jeho jednání pojal Růžička podezření, že jde asi o konfidenta. Krejčí šel po opuštění hostince na místní poštu telefonovat. Růžička jej dal sledovat, ale podařilo se mu pouze zjistit, že telefonoval do Brna. Okamžitě se rozvinula akce na varování Šindelky..
Jméno Františka Lemberka je také uvedeno na pamětní desce na Moravském náměstí 6/1 v Brně.
Zdroje:
Morava v boji proti fašismu II, sborník statí, vzpomínek a dokumentů, Moravské zemské muzeum - oddělení novodobých dějin, Brno 1990, s.156
František Vašek - Zdeněk Štěpánek, První a druhé stanné právo na Moravě (1941-1942), Brno 2001, s. 153
Antonín Gála, Daň krve moravskoslezských škol 1939-1945, 77 stran, Brno 1947, Krajský a zemský výbor Svazu zaměstnanců školství a osvěty, s. 43
Encyklopedie dějin města Brna, www.encyklopedie.brna.cz
Pamětní deska na Moravském náměstí 6/1 v Brně, kde můžeme nalézt jméno Františka Lemberka.
|
|
;)