|
Zpět..
Partyzánský odboj v okolí obce Senorady
Za rozbřesku 18. dubna roku 1945 se dala jezdecko-mechanizovaná vojska Rudé armády do pohybu a zamířila proti proudu řeky Jihlavy směrem na západ. Proti všemu očekávání projela 15. jezdecká divize generála Bělousova téměř bez výstřelu až do Ivančic a tam podle rozkazu přešla do obrany na úseku Ivančice - Neslovice. Její průzkumné a zajišťovací hlídky ji na vzdálenost mnoha kilometrů předjely, nikde nenarazily na vážnější odpor, přesto se však podle rozkazu vrátily za stanovenou linii obrany. Údolí řeky Jihlavy představovalo v dané době rozmezí mezi oběma německými skupinami armád Jih a Střed. Dotykový prostor nebyl dostatečně zajištěn a tím mezi oběma armádními skupinami vznikla vážná nezacelená mezera. Právě tou pronikli kozáci do Ivančic a nebýt rozkazu k přechodu do obrany, mohli snadno pokračovat v jízdě až někam do středních Čech. Jenže rozkaz byl neúprosný a Bělousov jej plně respektoval. Po stažení předsunutých jednotek za linii obrany u Ivančic vzniklo v těchto místech "území nikoho", kam střídavě dojížděly malé německé i sovětské skupiny vojáků na průzkum nebo na zásobovací akce.
Partyzánská skupina "Hybešovci"
V místních lesích žila pod velením kpt. Antonína Řepky partyzánská jednotka nesoucí jméno Dr. Josefa Hybeše. Jakmile se o ní dozvěděl generál Bělousov, poslal do partyzánského tábora majora Fesenka, aby zjistil jejich početnost a akceschopnost. Zprávy byly příznivé a proto povolal kpt. Řepku s částí partyzánů do Ivančic. V součinnosti s Rudou armádou provedla partyzánská skupina řadu diverzních a bojových akcí.
Odmítnutý nástup na nucené práce
Antonín Řepka obdržel v noci 13. října 1944 obsílku k nástupu na zákopové práce v Maďarsku. Na stanovený nástup se nedostavil a rozhodl se trvale přejít do ilegality. Večer 14. října se v domu jeho matky sešli členové ilegální organizace. Antonín Řepka informoval přítomné o svém rozhodnutí přejít do ilegality a vytvořit partyzánskou skupinu. Se založením partyzánské skupiny všichni přítomní souhlasili. Schválili také záměr vybudovat úkryty v prostoru Biskoupských kopců, Jamolic, u zříceniny hradu Templštýna, u Čučic, Dolních Kounic, Kuroslep a na Chvojnici. Mimo lesních úkrytů byly připraveny další v domech obcí nebo jejich zahradách.
Beze zbraní
V činnosti partyzánské skupině značně bránila skutečnost, že až do prvních měsíců roku 1945 byla téměř bez výzbroje. Základem byly brokovnice a kulovnice získané od hajných a pytláků, několik pistolí a pušek starších typů. Pokus o získání zbraní výsadkem byl také neúspěšný. Zbraně si proto skupina zkoušela obstarat přepadením několika četnických stanic nebo zabavením zbraní lesníkům.
Nákup "pod nátlakem"
Potraviny, potřeby a informace získávala skupina od rolníků v Senoradech, Lhánicích, Polánce, Hrubšicích, Dolních Dubňanech, Mohelně, Skryjích a na mnoha dalších místech. Odběry zboží v obchodech, řeznictvích, trafikách a jinde se vždy řádně platily a vydávalo se potvrzení o množství odběru. Existují ale svědectví, která tyto nákupy líčí poněkud odlišně: "Partyzáni přišli, sebrali co chtěli a při odchodu jen zamávali flintou". Mnoho prostředků jim rolníci poskytovali dobrovolně ačkoliv tím byli ohroženi na životě více než partyzáni ukrytí v lesích.
Zajetí maďarských vojáků
Větší množství zbraní získali partyzáni až při zajetí skupiny maďarských vojáků u Mohelna, Dobřínska a v Tulešicích. Maďarští vojáci již věděli, že Maďarsko bylo osvobozeno sovětskou armádou, a nechtěli umírat pro německé zájmy. Proto proběhlo převedení maďarských vojáků na základnu bez jediného výstřelu dobrovolně. Maďarští zajatci byli odvedeni k Biskoupkám, kde byly projednány podmínky pro pobyt na základně včetně zásobování a příslibu odchodu zajatců po válce do Maďarska.
Sestřelení letadla pěchotními zbraněmi
Dne 14. dubna 1945 došlo k výjimečné události. Nedaleko Jamolic bylo salvou z pušek a třemi kulomety sestřeleno německé průzkumné letadlo. Po salvě bylo slyšet vynechávání motoru a letadlo bylo nuceno přistát západně od Jamolic. Partyzáni se okamžitě k letadlu přesunuli, zastřelili pilota a jednoho člena posádky, zatímco druhému se podařilo uprchnout. To bylo snad jediné letadlo sestřelené partyzány v českých zemích pouze s pěchotními zbraněmi.
Kritický den
Kritický den pro partyzánskou družinu byl 17. dubna. V tento den se uskutečnila německá trestná výprava, při které byly německým vojskem obsazeny Biskoupky a Nová Ves a v obou vesnicích zajistili vojáci několik desítek rukojmích. Nakonec se podařilo pomocí jednoho partyzána, oblečeného do německé uniformy, Němce z Nové Vsi odlákat.
Přelomová situace
Přelom v akcích partyzánské družiny byl 18. duben 1945, kdy byly osvobozeny Ivančice. To změnilo situaci i záměry družiny. Dopoledne dne 19. dubna 1945 přijel na koních na základnu u Biskoupek průzkum armády a navázal tak první spojení s partyzánskou družinou. Sovětská armáda nepostupovala za řeku Jihlavu a další obce (Senorady, Lhánice, Mohelno, Kladeruby, ...) zůstaly v zemi nikoho, kde se střídaly hlídky Rudé armády, Němců, ale dál také pokračovala partyzánská činnost.
Boje na sklonku války
Partyzánské skupině se podařilo 15. dubna rozprášit odvod koní v Náměšti nad Oslavou, dne 19. dubna provedla bojové akce v Mohelně, 21. dubna zmařila odvozu obilí v Rouchovanech a Horních Dubňanech, dne 18. dubna bojově zabezpečila část předmostí u Ivančic, 22. dubna zajala maďarské vojáků v Dobřínsku, 23. dubna provedla průzkum partyzánů s hlídkou Rudé armády do Náměště nad Oslavou, 25. dubna zneškodnila německý tank u Rešic, 27. dubna zajala 16 Arménů a Gruzínců v Polánce a prováděla další bojové a zpravodajské úkoly. Bojová činnost družiny se završila dnem 5. května 1945, kdy byl zničen most přes řeku Jihlavku u Mohelně.
Utrpení posledních válečných dnů
Naštěstí nebyly ke konci války o naši obec vedeny žádné boje a ani tudy neprocházelo větší množství ustupující německé či osvobozující Rudé armády. Daleko hůře dopadly jiné obce v okolí. Například tragické bombardování v Hrotovicích, kdy sovětské letectvo omylem zaútočilo na náměstí plné lidí vítajících Rudou armádu. Nebo boje o obec Ořechov či Babice. Tragické byly také první dny po osvobození, kdy například v Náměšti nad Oslavou prováděla Rudá armáda rabování a násilnosti na obyvatelstvu. Naštěstí jsou tyto dny minulostí a doufejme, že se nebudou nikdy opakovat.
|