|
Zpět..
Jak hledat v matrikách
Informace pro základní orientaci v matrikách:
1. Archivované matriky jsou uloženy ve státních oblastních archivech podle místa fary. Živé matriky se nacházejí na matričních obvodech městských nebo obecních úřadů.
2. Při pátrání po předcích vyjdeme od nejstaršího dokumentu, který máme k dispozici, nejlépe křestního či rodného listu našeho předka. Stejně dobře poslouží list oddací. V těchto dokladech bývá uvedeno, kdo dokument vydal, což mohl být buďto farní nebo obecní úřad, a na základě kterého matričního zápisu byl vystaven.
3. Podle místopisného lexikonu, který bývá v každé badatelně k dispozici, si zjistíme příslušnost místa fary či úřadu k státnímu oblastnímu archivu podle administrativního rozdělení z r. 1960 a poznamenáme si časová rozmezí archivovaných, jinak řečeno, neživých matrik.
4. O uložení tzv. živých matrik, do nichž se stále ještě zapisuje, mají archivy záznamy s uvedením sídla příslušného matričního obvodu. Faktickou existenci příslušné matriky na tomto obvodu bychom si pak měli ověřit telefonicky nebo písemně, neboť v důsledku častých změn státoprávního uspořádání dochází k delimitacím obcí nebo jejich částí, což archivy nemají vždy podchyceno.
5. Když se určitá matrika týká vesnice mající jen několik domů, může se stát, že její časové rozmezí zasahuje do období 1784-1949. Ačkoliv se tedy její záznamy týkají převážně období určeného pro archivaci, je stále živá a proto uložená na matričním obvodě.
6. Ať už byl náš výchozí dokument vydán na základě zápisu v matrice archivované nebo živé, při první návštěvě státního oblastního archivu nebo matričního obvodu si nejdříve ověříme věrohodnost výchozího dokladu podle matriky. To proto, že matriční záznamy i dokumenty na základě nich vydané obsahují i řadu chyb. Týká se to především dokladů vydávaných v období Protektorátu Čechy a Morava.
7. Při návštěvě matričního obvodu se můžeme dostat i do jistých obtíží, neboť platný zákon o matrikách (č. 301/2000 Sb.) umožňující nahlédnutí v přítomnosti matrikáře fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím sourozencům a zplnomocněným zástupcům bývá matrikáři různě vykládán.
8. Po ověření výchozího podkladu postupujeme v příslušných matrikách směrem do minulosti a vyhledáváme potřebné údaje. Při tom můžeme s výhodou využívat archivní pomůcky, jako jsou rejstříky, v nichž jsou matriky řazeny podle druhů a podle far a následně i přifařených vsí od nejstaršího období s uvedením časového rozsahu. K nim jsou přiřazeny signatury, podle nichž si pak matriky objednáváme.
9. Ačkoliv jsou SOA centrálně řízeny, za pozornost stojí, že mají v rejstřících matrik různé uspořádání a značení. Při hledání určitých zápisů nám pomohou další pomůcky, indexy.
10. Při bližším seznámení s matrikami si uvědomíme řadu zajímavých souvislostí, například to, že některé začínají rokem 1784. Je to důsledkem josefínských reforem, kdy došlo k reorganizaci farních obvodů a bylo založeno mnoho nových far. Některé archivy pak mají označeno, ke které faře vsi před rokem 1784 patřily.
11. Může se stát, že hledanou matriku nenalezneme, protože shořela při požáru nebo byla zcizena. Také určitý údaj nemusí být přes veškeré snahy v dané matrice k nalezení. To bývá způsobeno nejen opomenutím zapisujícího, ale i tím, že fara nebyla v určité době obsazena pro nedostatek kněží (třeba po třicetileté válce) nebo pro nemoc faráře. V takovém případě nezbývá nic jiného, než hledat v okolních farnostech.
12. Jednou z prvních zkušeností, kterou začínající rodopisec zvláště se zápisy textového charakteru udělá, je to, že někdo dávno před námi barevně, dnes bychom řekli pastelkou, podtrhal právě to nejdůležitější, co hledáme. Pachatelem tohoto "přestupku proti badatelskému řádu" byl některý z farářů, který s matrikou pracoval a hledal v ní jména a příjmení, třeba při vytváření rejstříku. My si na něho s vděkem za to vzpomeneme, protože tak usnadnil hledání i
nám.
13. Při čerpání informací z matrik platí zásada zapisovat si nebo jinak zaznamenávat celé přesné znění každého zápisu a nad ničím nemávnout rukou. Rovněž jména kmotrů a svědků jsou důležitá nejen pro určení společenského postavení předků. Pokud toto pravidlo nebudeme dodržovat, lehce se nám stane, že budeme muset některé záznamy vyhledávat znovu, až zjistíme, že jejich celé přesné znění potřebujeme.
14. Druhým pravidlem, které se nevyplácí opomíjet, je nutnost soustavně zaznamenávat rok a měsíc zápisů textového charakteru, které se většinou "uvádějí výše". Totéž platí i o zaznamenávání údajů, odkud jsme záznam opsali: Název matriky, její signatura, fólio (list) nebo stránka.
15. Slova nebo i celé věty, které sedíce v archivu nad matrikou nejsme schopni rozluštit, si pečlivě prohlédneme a písmenko po písmenku věrohodně obkreslíme, abychom i později mohli studovat tahy jednotlivých písmen a celý záznam konečně rozluštit. To se týká hlavně poznámek dodatečně vpisovaných, třeba o úmrtí v jiné lokalitě, vystoupení z církve, o vydání křestního listu atp. Zvlášť pečlivě musíme obkreslovat poznámky kněží zapsané latinsky pomocí zkratek a značek, dříve hojně používaných.
16. Vyplácí se studovanou matriku podrobit důkladné prohlídce a udělat si poznámku a jejích rozměrech, počtu listů nebo stránek, stavu atp. Mnoho velmi zajímavých informací, které nemají s účelem matrik nic společného, se nachází nejen na vnitřních stranách desek nebo na předsádkách, ale i mezi jednotlivými záznamy. Mívají nejrůznější charakter. Tak např. v matrikách fary Ktiš jsou zajímavé zápisy o tureckých válkách a cenách obilí v letech 1685-1702, v matrikách fary Lhenice jsou zaznamenány inventáře fary a kostela. Matrika fary Čeliv začínající r.1614, vedená nekatolickým duchovním správcem do července 1624, z jehož poznámek je zřejmé, že koncem roku 1620 musel na čas opustit faru, z níž se mu v té době ztratily starší matriky. První katolický farář, který sem byl dosazen až roku 1630, za poslední zápis svého předchůdce poznamenal, že to byl "svůdce plebanie a nejhorší luterán, jehož duše ať se škvaří ve smůle".
17. Opomenout nesmíme ani titulní list matriky, který bývá jakousi vizitkou faráře, který ji začal psát. Prozradí nám třeba jeho akademické tituly a církevní hodnosti, oblast, jíž se matrika týká a hlavně časový rozsah záznamů.
18. Na konci mnohých matrik se setkáváme s oddíly věnovanými zápisům o židovském obyvatelstvu nebo vojácích. V případě, že hledáme informace o svých židovských nebo vojenských předcích, neměli bychom své bádání omezovat pouze na matriky židovské či vojenské, protože i v katolických můžeme o nich leccos najít.
|
Zdroj: GENEA.CZ