|
Zpět..
Zahradníkův rok - LISTOPAD
Činnosti, které prováníme na zahradě v listopadu:
PRÁCE S OVOCNÝMI STROMY:
V listopadu ještě sklízíme nejpozdnější druhy jabloní. Pokud jablka na stromech přepadl nečekaný mráz, počkáme, až během dne poleví, jablka otrháme a umístíme je na jeden nebo dva dny do sucha a chladu, aby oschly, a poté je uložíme do sklepa. Na zahradě můžeme také najít plody kdouloní.
Na neoplocených zahradách bychom měli chránit kmeny ovocných stromů proti okusu zvěří buď chemickými přípravky, nebo ochranným pletivem. Půdu kolem kořenů bychom měli obrýt a pohnojit. U stromů s nízkými kmínky postačí, když půdu prokypříme.
HNOJENÍ:
V listopadu je pravý čas k pohnojení stromů a keřů drobného ovoce. Nejvíce hnojiva bychom měli poskytnout angreštům a rybízům, o něco méně pak malinám a ostružinám. Dostatečně pohnojíme také jahodníky a révu vinnou. U všech stromků a keřů také odstraňujeme kořenové odnože, vydatně je zaléváme a k nově vysazeným přihrnujeme půdu.
OŠETŘENÍ STROMŮ:
Poté, co broskvoně ztratí listí, měli bychom je ošetřit přípravkem proti kadeřavosti.
Z korun stromů odstraňujeme zaschlé plody a likvidujeme je. Vysbírejte a spalte opadané listy růží, protože v nich přezimuje řada houbových chorob a někteří škůdci, kteří by v příštím roce mohli zaútočit. Ovocné stromy v listopadu vápníme. Nejvíce vápníku potřebují peckoviny. V listopadu už zahradu zazimujeme, choulostivější rostliny přikryjeme chvojím, přidáme vrstvu mulče ke kořenům, nebo zasypeme střed keře opadaným listím nebo zeminou. Stálezelené dřeviny a jehličnany před příchodem mrazů ještě důkladně zalijeme.
VYSAZOVÁNÍ:
Za příhodných podmínek můžeme až do poloviny měsíce můžeme vysazovat ovocné dřeviny a v teplejších oblastech i révu vinnou.
USKLADNĚNÉ PLODINY:
Průběžně kontrolujeme stav uskladněného ovoce a zkažené či kazící se vyhodíme.
ZELENINA:
V listopadu můžeme stále sklízet pórek, růžičkovou kapustu a kadeřávek. Čínské zelí můžeme ještě ponechat na záhonech, protože mu teploty pod nulou neublíží. V zemině můžeme nechat i ozimé druhy česneku, cibule, salátu a špenátu, ale měli bychom je chránit netkanou textilií proti nízkým teplotám. Také můžeme vysévat mrkev, cibuli a petržel, které nám vyrostou zjara.
PŘEZIMOVÁNÍ:
Máme-li na zahradě pařeniště pak ho využijeme jako přezimovací stanoviště pro choulostivé trvalky a hlíznaté rostliny, popřípadě do něj přemístíme pekingské zelí, kedlubny a hlávkovou kapustu i s kořenovými baly.
ZEMINA:
Podle potřeby zlepšujeme zeminu. Do těžké půdy přidáváme písek, kompost nebo rašelinu. Do lehké pak dáváme těžkou zeminu nebo humózní organickou hmotu. Připravíme si směs zemin pro vysévání zeleninových sazenic v příští sezóně.
|
|
;)