Výzkum lokality Na Hradiskách

Výšinné sídliště v poloze „Velká skála“ nebo „Na Hradiskách“, ležící v nadmořské výšce cca 380 metrů, se nalézá asi 2 kilometry severovýchodně od obce na pravém břehu řeky Oslavy. Rozkládá se na ostrožně obtékané tokem řeky Oslavy. Ze severu a západu bylo hradisko dobře chráněno příkrými srázy, na východě se svah sklání do lesa. Převýšení zde dosahuje až 150 metrů. Z jihu byla lokalita chráněna mohutným valem a příkopem o délce přibližně 240 metrů. Bohužel v dnešní době je val téměř celý zničen orbou a příkop je zaplněn. Hradisko bylo patrně opevněno ještě dalším valem, jehož náznaky nacházíme cca 100 metrů od vnějšího opevnění. „Velká skála“ o rozloze 3,5 hektaru má nepravidelně oválný tvar o průměru 350 metrů (ČIŽMÁŘ 2004, 227; KOŠTUŘÍK – KOVÁRNÍK – MĚŘÍNSKÝ – OLIVA 1986, 235-236).

Lokalitu objevil a roku 1884 publikoval Václav Čapek. Srovnává hradisko s hradiskem oslavanským v poloze „Dvorek“. Nalezl zde velké množství keramiky a kamenné industrie, která je petrograficky shodná s kamennou industrií z „Dvorku“ (ČAPEK 1884, 124). Na lokalitě byly prováděny pouze povrchové sběry. Kromě Václava Čapka se hradiskem zabývali Jan Knies, Vilém Gross a především senoradský rolník František Florián (KOŠTUŘÍK – KOVÁRNÍK – MĚŘÍNSKÝ – OLIVA 1986, 236).

Dle archeologického materiálu nalezeného povrchovými sběry můžeme na výšinném sídlišti doložit osídlení kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné, dále kultury s kanelovanou keramikou a kultury jevišovické z pozdní doby kamenné. Nálezy keramiky horákovské kultury z doby halštatské a slovanské keramiky nepocházejí z polohy „Velká skála“, ale z blízké polohy „Malá skála“ (ČIŽMÁŘ 2004, 228).

Učitel V. Čapek z Oslavan zde nalezl části provrtaných mlatů, kamenné sekyry, nožíky a šipku pazourkovou, čočkovité přesleny z hlíny pálené, četné střepiny nádob hrubých a volnou rukou pálených, kus jehlice bronzové. Zdejší nadučitel J. Borek mezi jinými předměty našel i vzácnou sekyrku měděnou. V okolí nalezeny též železné ostruhy a srpy. (Vlastivěda Moravská, II., Místopis, Náměšťský okres, Brno, Musejní spolek v Brně, 1908, 303-307.)

Další informace se objevují i v práci Václava Paveleka: Výšinné lokality „Na Hrádku“ u Lhánic a „Skřipina“ u Mohelna na jihozápadní Moravě, Bakalářská diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Ústav archeologie a muzeologie, Brno 2007

Obrázky 0

Soubory 0

Odkazy 0

O článku 4

• Vyvěšeno dne:
• Sňato dne:
• Vložil: Ing. Mgr. Miroslav Patočka
• Poslední změna: 2007-12-16 11:12:38